Definice
Modernizace práva ve středověku – Proces 11.–13. století: pronikání písemnosti, racionalizace a systematizace práva skrze učené římské a kanonické právo.
Výklad v předmětech
Obecné právní dějiny
Modernizace práva ve středověku
Proces v 11.–13. století:
Odkaz na původní dokument
- pronikání písemnosti: nositelkou byla církev (skriptoria, christianizace). Písmo proniká do listin, právních knih a kodifikačních pokusů a listina se stává důkazem místo iracionálních prostředků,
- racionalizace a systematizace ve třech rovinách: národní právo (ius proprium: nepsané, neučené, kazuistické), učené právo (Ius commune: znovuobjevení Justiniánovy kodifikace koncem 11. století, glosátoři, univerzity) a kanonické právo,
- důsledky recepce: profesionalizace aplikace, racionalizace, byrokratizace, nová terminologie a zvědečtění.
Souvislosti
- Související: Recepce římského práva, Glosátoři