Definice
Recepce římského práva – Přenos normativního obsahu (terminologie, zásad, textů, systematiky) římského práva do pozdějších právních řádů, spíše akulturace než mechanické převzetí.
Výklad v předmětech
Římské právo I
Recepce římského práva
Recipere (re + capio), „přijmout“: přenos normativního obsahu římského práva do pozdějších právních řádů. Přejímala se terminologie, zásady, doslovný text i systematika. Spíše než o mechanické převzetí šlo o akulturaci a romanizaci středověkého práva.
Proč se římské právo přijímalo:
- ratione imperii: z moci císařství, protože Svatá říše římská se považovala za pokračovatelku Říma (translatio imperii),
- imperio rationis: pro kvalitu jeho argumentace, tedy „vládou rozumu“. Tak tomu bylo tam, kde císařská autorita neplatila, např. ve Francii (Rex Franciae est imperator in regno suo). Viz Ratione imperii a imperio rationis.
Výsledkem bylo Ius commune. Středověká věda z římských pramenů vytvořila i nové instituty, např. děleného vlastnictví (dominium directum / utile) a obecnou závaznost smluv (Pacta sunt servanda: římské rozlišení pacta vestita a nuda bylo překonáno).
Hlavní proudy: byzantská tradice, Leges Romanae barbarorum, církev (Ecclesia vivit lege Romana), Itálie (Glosátoři, Komentátoři, Mos italicus), Francie (Mos gallicus), Německo (Usus modernus Pandectarum, Historická právní škola, Pandektistika), Anglie, Nizozemí (Elegantní jurisprudence), české země (Recepce v českých zemích).
Odkaz na původní dokument
Souvislosti
- Podřazené: Byzantská tradice římského práva, Leges Romanae barbarorum, Ecclesia vivit lege Romana, Glosátoři, Komentátoři, Mos gallicus, Usus modernus Pandectarum, Historická právní škola, Pandektistika, Recepce v Anglii, Elegantní jurisprudence, Recepce v českých zemích
- Související: Ius commune, Ratione imperii a imperio rationis