Definice
Zásady římského civilního procesu – Omezení svémoci, dvoufázovost a jednoinstančnost, veřejnost a ústnost, dispozitivnost, volné hodnocení důkazů, praetorské prostředky, neexistence obecné žaloby, pekuniární kondemnace, ne bis in idem.
Výklad v předmětech
Římské právo I
Zásady římského civilního procesu
Odkaz na původní dokument
- omezení svémoci,
- dvoufázovost a jednoinstančnost (v kogničním procesu už neplatí),
- veřejnost a ústnost (kogniční proces je postupně písemný),
- dispozitivnost: strany disponují řízením,
- volné hodnocení důkazů, důkazní břemeno nese tvrdící (Ei incumbit probatio qui dicit),
- doplňování ochrany praetorskými prostředky (Mimořádné prostředky magistrátské),
- neexistence obecné žaloby (Žaloba (actio)),
- Princip pekuniární kondemnace,
- Ne bis in idem.
Souvislosti
- Podřazené: Legisakční proces, Formulový proces, Kogniční proces