Definice
Hlava státu – Nejvyšší představitel státu reprezentující ho navenek; v parlamentní formě spíše neutrální moc, v prezidentské hlava exekutivy.
Výklad v předmětech
Státověda
Hlava státu
Nejvyšší představitel státu, který stát reprezentuje navenek (prezident, panovník). Postavení se vyvíjelo od absolutního panovníka přes konstitučního monarchu po prezidenta republiky. Panovník vládne doživotně a dědičně, prezident na omezené období.
- v parlamentní republice je prezident spíše neutrální, stabilizující moc a jeho akty často vyžadují kontrasignaci,
- v prezidentské republice je hlavou exekutivy.
Ustavení: volbou lidem (přímou, v ČR od 2013) nebo parlamentem (typické pro parlamentní republiky). Podmínky v ČR: občanství, věk 40 let.
Pravomoci: reprezentace navenek, sjednávání smluv, jmenování premiéra, soudců a dalších, vyznamenání, vrchní velení ozbrojených sil, veto, rozpuštění parlamentu, milost a amnestie.
Odpovědnost: z výkonu funkce prezident neodpovídá (čl. 54 odst. 3 Ústavy), výjimkou je ústavní žaloba (velezrada, hrubé porušení ústavy). Za soukromé jednání odpovídá jako soukromá osoba (srov. Imunita).
Odkaz na původní dokument
Souvislosti
- Podřazené: Impeachment, Milost a amnestie, Prezident republiky
- Související: Kontrasignace, Suspenzivní veto, Monarchie