Kapitola předmětu Úvod do studia veřejné správy
Obsah: subjekty a vykonavatelé veřejné správy, správní úřad a správní orgán, působnost a pravomoc, principy organizace veřejné správy.
Subjekty veřejné správy
Subjekty (nositelé) veřejné správy jsou stát (originární subjekt, původně byla veškerá veřejná správa státní správou) a ten, o kom to stanoví Ústava nebo zákon: obce a kraje (územní samospráva, podle Ústavy), jiné veřejnoprávní korporace (profesní komory), veřejné ústavy, veřejné podniky, případně soukromé osoby, svěří-li jim to zákon.
Vykonavatelé jsou orgány veřejné správy, které jednají jménem subjektu (odpovědnost nese subjekt).
Přehled:
- státní správa vykonávaná přímo státem: správní úřady (ministerstva, jiné ústřední správní úřady, úřady s celostátní působností, regionální úřady), bezpečnostní sbory,
- státní správa vykonávaná nepřímo: orgány obcí, krajů a hl. m. Prahy v přenesené působnosti,
- samospráva: územní (obce, kraje v samostatné působnosti), profesní (komory), ostatní (vysoké školy),
- ostatní veřejná správa: veřejné ústavy, podniky.
Viz Státní správa a Samospráva.
Správní úřad a správní orgán
- správní úřad (čl. 79 Ústavy): institucionální součást moci výkonné vykonávající státní správu, organizační složka státu. Ministerstva a jiné správní úřady lze zřídit a jejich působnost stanovit jen zákonem,
- správní orgán (§ 1 odst. 2 správního řádu): materiální (funkční) pojem: orgán moci výkonné, orgán ÚSC, jiný orgán, právnická nebo fyzická osoba, pokud vykonává působnost v oblasti veřejné správy. Vyjadřuje procesní postavení a může jím být i orgán jiné složky moci či soukromá osoba.
Působnost je okruh věcí (věcná: všeobecná či dílčí, osobní) a území (celostátní, regionální, místní), na které se činnost orgánu vztahuje. Pravomoc je souhrn oprávnění: vydávat nařízení, opatření obecné povahy, rozhodnutí, uzavírat veřejnoprávní smlouvy, vykonávat exekuci a dozor.
Principy organizace veřejné správy
- věcný (všeobecný × dílčí, specializovaný) a územní (celostátní, regionální, místní),
- centralizace × decentralizace: svěřil stát část veřejné správy jinému subjektu? Decentralizací vznikají veřejnoprávní korporace nepodřízené státu (samospráva), viz Centralizace a decentralizace,
- koncentrace × dekoncentrace (jen u státní správy): je pravomoc rozdělena mezi více orgánů? Horizontální dekoncentrace (ministerstva vedle sebe, koordinace), vertikální dekoncentrace (MF → GFŘ → finanční úřady, podřízenost),
- monokratický × kolegiální: orgán ztotožněný s jedním představitelem (předseda ÚOHS), nebo sbor rozhodující hlasováním (RRTV, Rada ERÚ),
- jmenovací × volební: způsob ustanovení představitelů.