Kapitola předmětu Právní psaní
Obsah: kritika „právničtiny“, šest doporučení pro srozumitelné psaní (přirozenost, méně latiny, činný rod, délka vět, zbytečná slova, přesvědčovací techniky), vizuální úprava právních textů a checklist typických chyb, druhy právních textů v advokacii a justici.
Srozumitelné právní psaní
Právníkům se dlouhodobě vyčítá nesrozumitelnost („právničtina“; už v roce 1918 se psalo, že právník píše češtinou „pouze písmeny“). Zahraniční studie ukazují, že právničtina snižuje srozumitelnost, přesvědčivost i důvěryhodnost. Čím složitější myšlenka, tím jednodušeji je třeba ji vyjádřit (plain language). Doporučení (zejména podle B. A. Garnera):
- pište přirozeně, jako byste mluvili: „Nikdy nenapište větu, kterou byste nemohli říct v běžné konverzaci.“ Text si přečtěte nahlas. Party test (Antonin Scalia): smáli by se vám, kdybyste to slovo řekli na večírku?,
- zbavte se přebytečné latiny, žargonu a cizích slov, má-li pojem český ekvivalent (kauzální nexus → příčinná souvislost, ex officio → z úřední moci, expressis verbis → výslovně),
- upřednostněte činný rod: je srozumitelnější, kratší, údernější a nezastírá, kdo jedná („soud žalobu zamítl“). Trpný rod volte, chcete-li skrýt nebo nemůžete určit činitele, nebo zdůraznit činnost,
- hlídejte délku vět a odstavců: průměr kolem 20–25 slov na větu, střídat dlouhé a krátké; Word umí zobrazit statistiku čitelnosti,
- škrtejte zbytečná slova („za předpokladu, že“ → pokud; „vynesl zamítavé rozhodnutí“ → zamítl),
- přesvědčovací techniky (Linda H. Edwards): především srozumitelnost, nenápadnost a střídmost; dobře začít, důležité dávat na konec věty, nepoužívat intenzifikátory („jednoznačně“, „nepochybně“ upozorňují na slabá místa), pracovat s interpunkcí, opakovat s mírou.
Vizuální úprava právních textů
Vzhled dokumentu tvoří „nejprvnější“ dojem: neprofesionální úprava otupí i skvělou argumentaci. Osm principů:
- obecně závazná pravidla úpravy v zásadě nejsou, ale existují formální (směrnice, šablony) a neformální (zvyklosti) a právo je konzervativní,
- čitelnost a přehlednost na prvním místě,
- myslet na čtenáře (rozhodnutí úřadu vs. rada klientovi; srov. graficky přívětivé poučení obviněného, Drápal a Kuk),
- důvěryhodnost a první dojem,
- konzistence (řádkování, nadpisy, zarovnání; „věci, které jsou stejné, mají vypadat stejně“, M. Butterick),
- méně je více: omezit fonty, barvy, tučné písmo a kurzívu, nepodtrhávat, nepsat verzálkami ani prostrkaně,
- ve formálních textech patkové písmo, ideálně jiné než Times New Roman (Palatino, Century Schoolbook, Garamond),
- inspirovat se dobrou typografií mimo právo.
Checklist chyb z bakalářských prací: čitelnost (masy textu bez členění, malé poznámky, nečitelné obrázky), chyby z nepozornosti (pozadí, neúplné citace, prázdné strany, zbytky šablony, chybové hlášky), nekonzistence (fonty, barvy, řádkování), přemíra zvýraznění, nevhodné odrážky a fonty. Užitečné nástroje Wordu: styly, automatický obsah, číslování stran, sledování změn.
Druhy právních textů
Právní texty se liší podle účelu a adresáta: smlouva, připomínky ke smlouvě, právní rada klientovi (advokacie), soudní rozhodnutí a podání (justice), odborný článek, kvalifikační práce. Semináře procvičují styl, strukturu, argumentaci a zobecňování na praktických příkladech z advokacie a justice.