Kapitola předmětu Národní hospodářství
Obsah: typy fiskální politiky a fiskální opatření, státní rozpočet a jeho deficit, financování deficitu, veřejný dluh, rozpočtová pravidla a kontrola.
Fiskální politika
Část hospodářské politiky využívající příjmy a výdaje veřejných rozpočtů (daně a vládní výdaje).
- expanzivní: zvýšení vládních výdajů (přímý nástroj), snížení daní (nepřímý nástroj), výsledkem je rozpočtový schodek,
- restriktivní: snížení výdajů, zvýšení daní, výsledkem je přebytek.
Fiskální opatření:
- automatické stabilizátory: působí samy, dlouhodobě a proticyklicky, bez vnitřního zpoždění (progresivní zdanění, podpora v nezaměstnanosti),
- diskréční opatření: jednorázová rozhodnutí vlády (změna sazeb, nová daň), s časovým zpožděním.
Rozpočet je vyrovnaný, přebytkový nebo schodkový.
Deficit státního rozpočtu
Členění: strukturální (deficit, který by vznikl při potenciálním produktu ekonomiky) a cyklický (rozdíl skutečného a strukturálního), plánovaný (aktivní) × neplánovaný (pasivní), krátkodobý × střednědobý a dlouhodobý. Primární deficit nezahrnuje úroky z veřejného dluhu.
Příčiny: endogenní (expanzivní politika, rozložení výdajových šoků a daní na více generací, populismus) a exogenní (zpomalení růstu, světová krize, ceny surovin, úrokové sazby, úroky z dluhu, mimořádné události).
Důsledky: krátkodobě mohou být pozitivní (stabilizace, financování efektivních programů), dlouhodobě negativní (růst veřejného dluhu, inflační tlaky).
Financování deficitu: dluhové (emise státních dluhopisů: vnitřní a vnější dluh), peněžní (půjčka od centrální banky, monetizace dluhu, v EU zakázaná) a ze státních aktiv. Krátkodobě se kryje z mimorozpočtových zdrojů, rezerv a návratných zdrojů, dlouhodobě ze státních aktiv nebo zvýšením daní.
Státní rozpočet se schvaluje zákonem na každý rok, kapitola Všeobecná pokladní správa zahrnuje výdaje obecné povahy (vládní rozpočtová rezerva, platby za státní pojištěnce, odvody do rozpočtu EU, státní záruky).
Veřejný dluh
Souhrn závazků státu, územních samosprávných celků, veřejných fondů, veřejnoprávních institucí a veřejných podniků. ČR převzala v roce 1993 dluh asi 164 mld. Kč. Dnes je plně sekuritizovaný (krytý státními dluhopisy), které drží hlavně banky a pojišťovny.
Důsledky: rozpočtové (úroky zatěžují výdaje), redistribuční (od daňových poplatníků k držitelům dluhopisů), fiskální (zužuje prostor pro stabilizační politiku), vytěsňování soukromých investic (crowding out), inflace a porušení konvergenčního kritéria (dluh pod 60 % HDP, deficit pod 3 % HDP).
Řešení: hospodářský růst vyšší než reálná úroková sazba dluhu, inflace, zahraniční pomoc, rozpočtové přebytky, mimořádné dávky z kapitálu, případně odmítnutí dluhu. Brání tomu nepopulárnost opatření, krátký horizont vlád a fiskální iluze obyvatelstva.
Rozpočtová pravidla a kontrola veřejných financí
- Pakt stability a růstu (EU): limity deficitu a dluhu, postup při nadměrném schodku,
- zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti (č. 23/2017 Sb.): výdajové rámce, dluhová brzda, Národní rozpočtová rada,
- zákon o finanční kontrole, Nejvyšší kontrolní úřad (kontrola hospodaření se státním majetkem a rozpočtem).
Reforma veřejných financí má snižovat schodek při zachování sociální soudržnosti (reforma důchodů a zdravotnictví, veřejného sektoru a daní). Brání jí vysoké mandatorní výdaje.