Definice

Zmocňovací zákonodárství – Přenesení části zákonodárné pravomoci na vládu; v první republice omezené a kontrolované (1933), ve druhé republice široké včetně změn ústavy (1938).

Výklad v předmětech

České a československé právní dějiny novověku

Zmocňovací zákonodárství

Přenesení části zákonodárné pravomoci parlamentu na vládu, která pak vydávala nařízení s mocí zákona (viz Zmocňovací zákon).

  • první republika: zmocňovací zákon z roku 1933 (č. 95/1933 Sb.) v době hospodářské krize opravňoval vládu činit hospodářská opatření nařízeními. Byl časově omezen a pod parlamentní kontrolou (nařízení mohl NS zrušit), mimo ústavní předpisy a některé citlivé oblasti,
  • druhá republika: ústavní zákon č. 330/1938 Sb. o zmocnění ke změnám ústavní listiny a ústavních zákonů a k vydávání nařízení s mocí zákona. Zmocnění bylo širší (vláda mohla nařízením měnit i ústavní zákony, se souhlasem prezidenta) a parlament fakticky ztratil kontrolu. Projev autoritativního režimu.
Odkaz na původní dokument

Souvislosti