Definice

Vynucování práva EU – Vynucování práva EU Komisí a Soudním dvorem vůči členským státům v řízení o porušení povinnosti, případně s peněžitými sankcemi.

Výklad v předmětech

Úvod do mezinárodního a evropského práva

Vynucování práva EU

Odpovídá subordinačnímu charakteru práva EU. Vynucují ho orgány EU (Komise ve správním řízení, Soudní dvůr v soudním řízení, výjimečně Rada) i orgány členských států (správní orgány a soudy). Směřuje vůči členským státům, orgánům EU i jednotlivcům.

Řízení o porušení povinnosti členským státem (čl. 258–260 SFEU):

  1. správní fáze před Komisí: výzva (vytýkací dopis) k vyjádření a poté odůvodněné stanovisko (v ČR přijímá vládní zmocněnec). Komise sama nerozhoduje ani netrestá,
  2. žaloba Komise (podle uvážení) nebo jiného členského státu (čl. 259, po předchozím projednání Komisí, vzácné: Rakousko v. Německo 2018, ČR v. Polsko 2021 o důl Turów),
  3. rozsudek Soudního dvora: jen určuje, zda stát porušil právo EU, stát musí přijmout nápravná opatření,
  4. nesplní-li stát rozsudek, druhé řízení a peněžité sankce (čl. 260): paušální částka a penále (za každý den), počítané z koeficientů závažnosti, trvání a platební schopnosti státu. U neprovedené transpozice směrnice lze sankci navrhnout již v první žalobě.

Dále Rada rozhoduje o nadměrném schodku veřejných financí.

Odkaz na původní dokument

Souvislosti