Definice
Systémy sociální kontroly – Soustředné kruhy kontroly kolem člověka (právo, morálka, zvyky, náboženství, ideologie, rodina, vrstevníci) s vlastními nositeli.
Výklad v předmětech
Sociologie práva
Systémy sociální kontroly
Berger: systémy sociální kontroly jako soustředné kruhy, v jejichž středu stojí člověk. Hlavní systémy jsou právo, morálka, zvyky, tradice, náboženství, ideologie, povolání, rodina, vrstevníci. Prolínají se a každý má své nositele (rodiče, škola, veřejnost, církev, policie a justice). Strategie nositelů jsou preventivní nebo represivní, sankce pozitivní i negativní. Kontrola probíhá i spontánně při běžném styku.
Současné tendence: rozštěpení socializačních mechanismů (rodina, škola, média působí protichůdně), postmoderní důraz na rozmanitost místo konformity, nová hnutí, informační technologie a sledování.
Odkaz na původní dokument