Definice
Systém práva – Celek prvků práva (norem, pramenů, institucí, hodnot, chování aktérů) ve vzájemné interakci.
Výklad v předmětech
Teorie práva I
Systém práva
Systém je tvořen částmi ve vzájemné interakci: vzájemným působením prvků práva na sebe navzájem, na právo jako celek a na vnější vztahy. Je-li právo víc než soubor norem, zahrnuje systém vedle norem a pramenů i instituce, které s právem nakládají (tvoří ho a aplikují), hodnoty a chování aktérů (Přibáň).
Prvky právního systému (Summers): instituce vytvářející formu a obsah práva; normativní i ne-normativní druhy práva; metody a techniky tvorby a realizace práva; formy sankcí, náhrad a donucení; pravidla pro spojování a koordinaci částí systému.
Vlastnosti systému viz Charakteristiky systému práva.
Odkaz na původní dokument
Souvislosti
- Podřazené: Charakteristiky systému práva
- Související: Struktura práva