Definice
Rozpočtové právo – Soubor finančněprávních norem upravujících rozpočtovou soustavu, rozpočtový proces a každoročně státní rozpočet.
Výklad v předmětech
Finanční právo I
Rozpočtové právo
Souhrn finančněprávních norem upravujících rozpočtovou soustavu, rozpočtový proces a každoročně státní rozpočet; chování subjektů k veřejným peněžním fondům. Součást fiskální části finančního práva (vedle berního, celního práva a práva veřejných výdajů). Člení se na nadnárodní (EU), celostátní a územních rozpočtů; vnitřně na obecnou část (pojmy), zvláštní část (jednotlivé rozpočty) a procesní část (rozpočtový proces).
Fiskální (lat. fiscus, košík, později státní pokladna): daně původně kryly potřeby dvora a armády. Rozpočet (budget) je z hospodářského hlediska číselný plán příjmů a výdajů na časově omezené období.
Historie: Řím (ager publicus, pozemková daň tributum soli, vectigalia); v českých zemích moderní státní rozpočet od roku 1863, ústavní úprava 1867; ČSR převzala rakouskou úpravu, první samostatná norma zákon č. 95/1918 Sb. o rozpočtovém provizoriu; po roce 1948 spojení rozpočtů podniků, národních výborů a ministerstev; zákon č. 576/1990 Sb. platil do roku 2000.
Prameny: Ústava (čl. 42, 33), zákon č. 218/2000 Sb. (rozpočtová pravidla), č. 250/2000 Sb. (rozpočtová pravidla územních rozpočtů), č. 219/2000 Sb. (majetek ČR), č. 243/2000 Sb. (Rozpočtové určení daní), č. 23/2017 Sb. (pravidla rozpočtové odpovědnosti), č. 320/2001 Sb. (finanční kontrola), vyhláška č. 412/2021 Sb. (rozpočtová skladba).
Odkaz na původní dokument