Definice
Právnická osoba – Organizovaný útvar, o kterém zákon stanoví, že má právní osobnost, nebo jehož právní osobnost uzná (§ 20 OZ).
Výklad v předmětech
Občanské právo – obecná část
Právnická osoba
Organizovaný útvar, o kterém zákon stanoví, že má právní osobnost, nebo jehož právní osobnost zákon uzná (§ 20 OZ odst. 1). Může mít bez zřetele na předmět činnosti práva a povinnosti, které se slučují s její právní povahou (generální právní subjektivita). Platí numerus clausus forem. Stát se v oblasti soukromého práva považuje za právnickou osobu (§ 21 OZ). Viz Teorie právnických osob (fikce × reality) a Právnická osoba (Řím).
Kategorizace:
- podle vzniku: PO soukromého práva (zakládány právním jednáním, dobrovolné členství i zrušení) × veřejného práva (zakládány zákonem či rozhodnutím orgánu, nucené členství a existence),
- podle účelu: soukromě × veřejně prospěšné (§ 146 OZ),
- podle typu: Korporace (osobní substrát, členové), Fundace (majetkový substrát) a Ústav (osobní i majetková složka).
Pojmové znaky: právní osobnost (od vzniku do zániku, § 118 OZ), organizační struktura (aspoň statutární orgán), majetková samostatnost (owner shielding: ochrana majetku členů před věřiteli PO, entity shielding: ochrana majetku PO před věřiteli členů) a účel. Zakázána je PO, jejímž účelem je porušení práva, rozněcování nenávisti nebo neoprávněný výkon veřejné moci (§ 145 OZ).
Identifikační znaky: název (nezaměnitelný, neklamavý, s označením právní formy; jméno člověka jen se zvláštním vztahem a souhlasem, § 132 OZ), sídlo (§ 136 OZ; formální × skutečné), IČO a osobní statut.
Odkaz na původní dokument
Souvislosti
- Podřazené: Korporace, Fundace, Ústav, Ustavení a vznik právnické osoby, Zrušení a zánik právnické osoby, Statutární orgán, Ochrana osobnosti právnické osoby
- Související: Teorie právnických osob, Právnická osoba (Řím), Veřejný rejstřík
- Protiklad: Fyzická osoba