Definice

Právní jednání (Řím) – Projev vůle směřující ke vzniku, změně nebo zániku práv a povinností; Římané neměli obecnou teorii, rozlišovali contractus a pactum.

Výklad v předmětech

Římské právo I

Právní jednání (Řím)

Negotium (opak otium, volný čas): projev vůle směřující ke vzniku, změně nebo zániku práv a povinností. Římané neměli obecnou teorii právního jednání. Negotium znamenalo i záležitost, transakci, obchod (např. emptio venditio) nebo obligační smlouvu. Odlišuje se contractus (žalovatelná smlouva) a pactum (neformální úmluva). Zvláštní formou je negotium per aes et libram (jednání „mědí a vahou“, např. mancipace).

Dělení:

  • týkající se majetku × osob,
  • jednostranná × dvoustranná / vícestranná,
  • formální × neformální,
  • abstraktní (platnost nezávisí na důvodu, např. stipulace) × kauzální,
  • inter vivos × mortis causa,
  • onerózní (úplatná) × lukrativní (bezúplatná),
  • adresovaná × neadresovaná,
  • nominátní (pojmenovaná) × inominátní,
  • iuris civilis × iuris honorarii × iuris gentium.

Druhy podle úplatnosti zahrnují i jednání smíšené (negotium mixtum cum donatione), kde je protiplnění záměrně nepoměrně nízké. Forma: staré ius civile bylo silně formalistické (lidové shromáždění, svědci, slavnostní formule pod sankcí neplatnosti), praetor formalismy od 2. stol. př. n. l. odbourával, úplnou neformálnost však římské právo nikdy nepřijalo (verbální, literární a reálné kontrakty). Je třeba odlišit formu jako podmínku platnosti (testament, svědci mancipace) od listiny či svědků jen jako důkazu (zápis o koupi).

Obsah: jednání nesmí být fakticky ani právně nemožné (ultra posse nemo tenetur), contra legem, contra bonos mores (ustanovení dědicem s podmínkou sňatku s dcerou zůstavitele, společník nesoucí jen ztráty, úplata za splnění vlastní povinnosti) ani in fraudem legis (syn, kterému se nesmělo půjčovat, koupí věc na úvěr a hned ji za hotové prodá zpět).

Náležitosti platnosti: subjekt (způsobilost), objekt (možný a dovolený, tedy ne contra legem, ne In fraudem legis, ne contra bonos mores), projev vůle a soulad vůle a projevu (Vady právního jednání (Řím)).

Odkaz na původní dokument

Souvislosti