Definice
Ordál – Iracionální důkazní prostředek přenášející rozhodnutí o vině na nadpřirozenou sílu (zkouška vodou, ohněm, souboj).
Výklad v předmětech
Obecné právní dějiny
Ordál
Boží soud (iudicium dei): iracionální důkazní prostředek, který přenášel rozhodnutí o vině na nadpřirozenou sílu, např. zkouška vodou, ohněm (žhavým železem) nebo soudní souboj. Od 13.–14. století se opouštěl (zákaz účasti duchovních na 4. lateránském koncilu 1215) ve prospěch racionálního dokazování.
Odkaz na původní dokument