Definice
Opatrovnictví – Zastoupení vzniklé konstitutivním rozhodnutím soudu nad člověkem (§ 465 OZ) nebo právnickou osobou (§ 486 OZ).
Výklad v předmětech
Občanské právo – obecná část
Opatrovnictví
Zastoupení vzniklé konstitutivním rozhodnutím soudu. Může být zřízeno nad člověkem i nad právnickou osobou.
Opatrovnictví člověka (§ 465 OZ): soud jmenuje opatrovníka, je-li to potřeba k ochraně zájmů člověka nebo vyžaduje-li to veřejný zájem: člověku omezenému ve svéprávnosti, člověku neznámého pobytu, neznámému člověku zúčastněnému při právním jednání, člověku se zdravotními obtížemi při správě jmění (i bez omezení svéprávnosti, se souhlasem), při střetu zájmů (kolizní opatrovník).
Výběr opatrovníka (§ 471 OZ): osoba navržená opatrovancem, příbuzný či osoba blízká, jiná vhodná osoba, jinak veřejný opatrovník (obec nebo jí zřízená PO, souhlas se nevyžaduje).
Povinnosti opatrovníka (§ 466 OZ, § 467 OZ): udržovat s opatrovancem vhodné a pravidelné spojení, projevovat o něj skutečný zájem, dbát o zdravotní stav, srozumitelně vysvětlovat povahu a následky rozhodnutí a respektovat jeho názory, přesvědčení a dříve projevená přání. Nejzávažnější rozhodnutí vyžadují schválení soudu, další souhlas opatrovnické rady (§ 480 OZ). Na odměnu nemá právo, ledaže spravuje jmění.
Opatrovnická rada (§ 472 OZ, § 474 OZ): kontrolní a konzultační orgán ustavený na žádost opatrovance nebo osoby jemu blízké. Má aspoň 3 členy, zasedá aspoň jednou ročně, schvaluje osobu opatrovníka a vyhrazená rozhodnutí.
Opatrovnictví právnické osoby (§ 486 OZ): soud jmenuje opatrovníka PO, potřebuje-li to ke správě záležitostí nebo hájení práv, typicky při nedostatku členů statutárního orgánu nebo střetu zájmů (§ 165 OZ). Opatrovník má práva a povinnosti obdobně jako člen statutárního orgánu.
Odkaz na původní dokument
Souvislosti
- Související: Omezení svéprávnosti, Cura