Definice
Objektivní odpovědnost – Odpovědnost za protiprávní výsledek či stav bez ohledu na zavinění; lze se jí zprostit jen liberací, a není-li liberace možná, jde o absolutní objektivní odpovědnost.
Výklad v předmětech
Teorie práva I
Objektivní odpovědnost
Odpovědnost za výsledek, tedy za protiprávní stav či událost, ne za zaviněné jednání (Knapp). Zavinění nehraje roli a ani se nezjišťuje (nastupuje při zaviněném i nezaviněném jednání). Je výjimkou ze subjektivní odpovědnosti, kde je prevence nebo odstranění škodlivých následků natolik žádoucí, že se zavinění nevyžaduje. Někdy se označuje jako ručení (zavázanost), jehož účelem je určit, kdo má odčinit újmu.
- s možností liberace: dopravce (§ 2566 OZ), právnická osoba za přestupek (§ 21 zákona o odpovědnosti za přestupky), provozovatel vozidla (§ 125f zákona o silničním provozu), provozovatel zvlášť nebezpečného zařízení (§ 2925 OZ),
- absolutní objektivní odpovědnost: bez možnosti liberace, např. stát za škodu způsobenou výkonem veřejné moci (§ 2 zák. č. 82/1998 Sb.), dražebník za licitátora.
Subjektivní i objektivní odpovědnost se vyskytují v soukromém i veřejném právu.
Odkaz na původní dokument
Souvislosti
- Podřazené: Liberace
- Související: Protiprávní stav
- Protiklad: Subjektivní odpovědnost