Definice
Nařízení vlády – Sekundární odvozený předpis vlády vydávaný k provedení zákona a v jeho mezích (čl. 78 Ústavy), bez nutnosti zvláštního zmocnění.
Výklad v předmětech
Teorie práva I
Nařízení vlády
Sekundární, odvozený předpis vlády vydávaný k provedení zákona a v jeho mezích (čl. 78 Ústavy). Podepisuje ho předseda vlády a příslušný člen vlády. Vláda má Generální zmocnění, k vydání nepotřebuje zvláštní zmocnění v zákoně.
Odkaz na původní dokument
Ústavní právo II
Nařízení vlády
K provedení zákona a v jeho mezích je vláda oprávněna vydávat nařízení (čl. 78 Ústavy). Je to originární pravomoc vlády (nepotřebuje zvláštní zákonné zmocnění), musí však být secundum et intra legem. Podepisuje ho předseda vlády a příslušný člen vlády.
- Pl. ÚS 5/01 (mléčné kvóty): podzákonný předpis může stanovit povinnosti jen v mezích zákona, ale požadavek stanovit jakoukoli povinnost výlučně zákonem by vedl k absurdním důsledkům a popření smyslu sekundární normotvorby. Zákon musí stanovit základní rámec.
- Pl. ÚS 28/06: pravomoc vlády je zakotvena přímo v Ústavě, protože jde o klíčovou otázku dělby moci mezi zákonodárnou a výkonnou mocí v oblasti normotvorby.
Výhrada zákona: řada věcí je Ústavou vyhrazena zákonu (povinnosti jen na základě zákona, čl. 4 Listiny; daně a poplatky, čl. 11 odst. 5 Listiny; omezení základních práv). Historicky „no taxation without representation“.
Odkaz na původní dokument
Souvislosti
- Související: Generální zmocnění, Delegovaná tvorba práva