Definice
Mancipatio – Abstraktní formální převod res mancipi obrazným prodejem s váhami, bronzem, pěti svědky a vážným.
Výklad v předmětech
Římské právo I
Mancipatio
Obrazný (fingovaný) prodej pro převod res mancipi (Gai. 2.14a, platí superfluum non nocet): za přítomnosti 5 svědků a vážného (libripens) s váhami a bronzem pronesl nabyvatel slavnostní formuli a udeřil kouskem bronzu o váhy. Jednání je abstraktní, bez podmínek a doložení času. Jde o negotium per aes et libram (Právní jednání (Řím)).
Původně šlo o skutečný trh za neražený kov, který vážný na vahách odvážil. S ražením peněz se změnila v obraznou koupi (imaginaria venditio): nabyvatel uchopil věc (u pozemku hroudu na místě), pronesl formuli (nuncupatio), udeřil kouskem mědi (raudusculum) o váhy a dal ho převodci; v listině se uváděla cena 1 sestercius. Díky abstraktnosti sloužila k převodu z jakéhokoli důvodu (dar, věno, plnění) i k fiduciárním převodům (fiducia cum creditore / cum amico). Do nunkupace bylo možné vložit vedlejší prohlášení (leges mancipii: výhrada služebnosti, ujištění o výměře), závazná už podle Zákona XII desek. Zastoupení nebylo možné. Užívala se i pro res nec mancipi, vyšla z užívání v pozdním císařství a Justinián ji formálně odstranil.
Odkaz na původní dokument
Souvislosti
- Související: Res mancipi a nec mancipi, In iure cessio