Definice

Království (Řím) – Nejstarší období římského státu (753–510 př. n. l.) s rodovou společností; král byl hlavou státu, vojevůdcem i veleknězem.

Výklad v předmětech

Římské právo I

Království (Řím)

Regnum Romanorum (753–510 př. n. l.). Společnost byla rodová: 3 tribus (Ramnes, Tities, Luceres) → 30 kurií → 300 rodů (gentes). Potomci rodů jsou patriciové, neplnoprávní svobodní obyvatelé plebejové.

  • Král (rex) nebyl absolutistický monarcha. Byl hlavou státu, vrchním velitelem i veleknězem.
  • Králové: Romulus (zakladatel), Numa Pompilius (kult), Servius Tullius (reforma podle majetkového census, vznik centuriátního shromáždění, plebejové získávají práva), Tarquinius Superbus (poslední).
  • Orgány: senát (rada rodových stařešinů), comitia curiata (původně jediné, jen patriciové) a comitia centuriata (od Servia Tullia), viz Komicie.
Odkaz na původní dokument

Souvislosti