Definice
Iniuria – Úmyslný zásah do tělesné či osobnostní integrity (na těle, na cti), postihovaný pevnými pokutami LDT a praetorskou actio iniuriarum aestimatoria.
Výklad v předmětech
Římské právo II
Iniuria
Urážka v širokém smyslu: zásah do tělesné i osobnostní integrity (na těle, na cti). Podstatný je úmysl urazit (animus iniuriandi). Urážka může být přímá i nepřímá (na dětech, manželce, rodičích, i urážkou otroků).
Odkaz na původní dokument
- LDT: malum carmen (zlořečení, magie, trest smrti), membrum ruptum (zmrzačení, odveta talio, nedošlo-li ke smíru), os fractum (zlomení kosti, 300 assů u svobodného, 150 u otroka), iniuria (menší útok, 25 assů). Pevné pokuty znehodnotila inflace,
- praetor: actio iniuriarum aestimatoria: poškozený škodu sám ocení, soudce (rekuperátoři) rozhodne podle slušnosti (quantum aequum et bonum videtur). Zahrnuje i slovní a písemné snížení cti, posunky, pokřikování (convicium), útok na mravopočestnost (cudnost). Jurisprudence ji rozšířila i na bránění ve výkonu práv a v užívání věcí veřejných. Při určení pokuty se hledělo na intenzitu útoku, místo a postavení uraženého (Gai. 3, 225). Je infamující a vindictam spirans (aktivně i pasivně nezděditelná), promlčuje se za rok,
- lex Cornelia de iniuriis (81 př. n. l.): bití (pulsatio), mrskání (verberatio) a násilné vniknutí do domu (domum vi introire). Konkuruje s ní veřejnoprávní stíhání.