Definice
Heredis institutio – Ustanovení dědice jako nezbytný základ testamentu (caput et fundamentum), původně na jeho začátku, v rozkazovacím způsobu a latinsky.
Výklad v předmětech
Římské právo II
Heredis institutio
Ustanovení dědice: hlava a základ testamentu. Původně muselo stát na začátku (co bylo před ní, bylo neplatné), v rozkazovacím způsobu a latinsky (Titius heres esto!). Od forem se upustilo až za synů Konstantinových, řečtinu připustil Theodosius II. Dědic musel být určen jistě (ne nutně jménem), ne zesměšňujícím způsobem a ne ponecháno náhodě. Nesprávné jméno nevadilo, byl-li dědic určen jednoznačně. Dědic mohl být označen i odkazem na jinou listinu (testamentum mysticum). Označení potupným jménem a ponechání určení třetí osobě způsobovaly neplatnost. Pisatel alografního testamentu nesměl dostat nic ve svůj prospěch (SC Libonianum). Alternativně ustanovení dědici se u Justiniána pokládali za povolané společně.
Dědic jediný (heres ex asse) × více dědiců (heredes ex parte). Pro univerzální sukcesi a zásadu Nemo pro parte testatus pro parte intestatus decedere potest se dědici ustanovovali vždy k podílu z celku a podíly musely pokrýt celou pozůstalost. Jurisprudence vykládala vůli tak, aby se co nejvíce zachovala:
Odkaz na původní dokument
- dědici bez podílů (sine partibus scripti) dědí stejně. Dědici spojení v jedné větě dostanou společně jeden podíl,
- podíly, které pozůstalost nepokrývají nebo převyšují, se poměrně zvětší či zmenší,
- jediný dědic ustanovený jen k podílu dostane celek,
- mají-li někteří podíly a jiní ne, dostanou ostatní zbytek rovným dílem. Pokrývají-li určené podíly celek, dělí se pozůstalost na dvě poloviny (jedna pro dědice s podíly, druhá pro dědice bez nich), - ustanovení k určité věci (heres ex re certa) bylo původně neplatné. Už republikánská jurisprudence (Aquillius Gallus) k omezení u jediného dědice nepřihlížela, u více dědiců s ním jednala jako s dědici bez podílů. Justinián je chápal jako pokyn k rozdělení, případně jako prelegát (viz Legatum).
Souvislosti
- Související: Semel heres semper heres