Dies

Definice

Dies – Vedlejší ustanovení vázané na budoucí jistou událost – počáteční (a quo) nebo konečné (ad quem).

Výklad v předmětech

Římské právo I

Dies

Doložení času: vedlejší ustanovení vázané na budoucí jistou událost.

• dies a quo (počáteční): od kdy jednání působí,
• dies ad quem (konečný): do kdy působí.

Právo omezené časem je právem přítomným, odkládá se jen jeho výkon, a doložení času nikdy nepůsobí zpětně. Nesnesly ho actus legitimi a ustanovení dědice; převod vlastnictví s konečnou lhůtou byl nepřípustný až do Diokleciána.

Kombinace jistoty (an, zda nastane) a určitosti (quando, kdy):

• dies certus an, certus quando: určité datum,
• certus an, incertus quando: smrt člověka,
• incertus an, certus quando: „až mu bude 25 let“,
• incertus an, incertus quando: „až se ožení“. Ve skutečnosti jde o podmínku.

Odkaz na původní dokument

Souvislosti

• Související: Condicio