Definice
Demokratický deficit – Oslabení vazby volič – politika – odpovědnost v EU (silné exekutivy, slabé parlamenty, vzdálenost voličům), zpochybňované Majonem a Moravcsikem.
Výklad v předmětech
Politologie
Demokratický deficit
Oslabení vazby volič – politika – odpovědnost v politickém systému EU. Jednotná definice neexistuje.
Standardní verze (Føllesdal a Hix, pět problémů):
- silné exekutivy a slabé parlamenty: rozhoduje Rada a Komise, národní parlamenty mají malou kontrolu (Deparlamentarizace),
- slabý Evropský parlament vůči Radě a Komisi,
- chybějící „evropské“ volby: volby do EP se vedou o domácích tématech,
- vzdálenost EU od voličů (technokracie, srozumitelnost),
- politický drift: politiky EU (neoliberální, jednotný trh) neodpovídají preferencím voličů.
Kritika teorie demokratického deficitu:
- Giandomenico Majone: EU je sui generis regulační stát, jehož legitimita není většinová, ale procedurální (zákonem vymezené instituce, transparentnost, odůvodnění, soudní kontrola) a založená na výsledcích a odbornosti. Nepřímou legitimitu zprostředkují členské státy jako „páni smluv“,
- Andrew Moravcsik: EU se nesmí měřit idealizovanými standardy (westminsterský model), které nesplňují ani národní demokracie. EU je omezena kompetencemi (hlavně jednotný trh, bez daní a donucovacího aparátu), rozhoduje vysokými většinami a podléhá přímé (EP) i nepřímé (Rada, Evropská rada) odpovědnosti. Delegace na nezávislé instituce je běžná i ve státech (ústavní soudy, centrální banky).
Viz Legitimita na vstupu a na výstupu.
Odkaz na původní dokument
Souvislosti
- Související: Deparlamentarizace, Legitimita na vstupu a na výstupu