Definice
Actiones poenales – Žaloby z deliktů směřující k soukromé pokutě (často násobku), pasivně nezděditelné, kumulativní a noxální; liší se od reipersekutorních a smíšených.
Výklad v předmětech
Římské právo II – Obligace
Actiones poenales
Žaloby z deliktů na soukromou pokutu, které nahradily legalizovanou mstu. Na rozdíl od reipersekutorních žalob (na samotné plnění):
- jsou pasivně nezděditelné (proti dědicům jen na vydání obohacení), ryze osobní žaloby (urážka) i aktivně (actiones vindictam spirantes),
- uplatňují se kumulativně: kolik pachatelů, tolik žalob; plnění jednoho neosvobozuje ostatní,
- za delikt podřízeného ručí pán s možností noxae datio (i vydáním mrtvoly, zemřel-li pachatel po litiskontestaci); obdobně za zvířata (actio de pauperie, de pastu),
- praetorské byly zpravidla roční (actiones annales).
Náhrada škody vedle pokuty pronikala pomalu (u krádeže odedávna condictio furtiva); u Justiniána se v každém peněžitém odčinění deliktu vidí nejprve náhrada a trestem je jen přebytek (actiones mixtae).
Odkaz na původní dokument
Římské právo II – Delikty a kvazidelikty
Actiones poenales
Deliktní (trestající) žaloby směřují k soukromé pokutě, často násobku hodnoty (duplum, triplum, quadruplum). Podle účelu se dělí na:
- actiones poenales: potrestání pachatele (actio furti),
- actiones rei persecutoriae: navrácení věci či náhrada škody (condictio furtiva),
- actiones mixtae: obojí (actio legis Aquiliae, actio vi bonorum raptorum).
Znaky:
Odkaz na původní dokument
- pasivní nezděditelnost: proti dědici pachatele jen po litiskontestaci, jinak nanejvýš do výše obohacení. Aktivní zděditelnost s výjimkou actiones vindictam spirantes („dýchajících pomstou“, např. actio iniuriarum),
- kumulativnost: kolik pachatelů, tolik žalob a pokut v plné výši. Plnění jednoho neosvobozuje ostatní,
- noxalita: za delikt podřízeného odpovídá nositel moci, který se může zprostit vydáním pachatele (Noxae datio),
- časová uplatnitelnost: civilní delikty jsou zpravidla actiones perpetuae (nepromlčitelné), praetorské annales (jeden rok, pak jen na obohacení, in id quod ad eum pervenit),
- odsouzení bývá infamující.
Souvislosti
- Související: Pluralita subjektů obligace, Noxae datio